Novinky

Jak pečovat o zvířata v úporných vedrech

Jak pečovat o zvířata v úporných vedrech

 

Léto se nezadržitelně blíží a s ním i příjemné chvíle strávené na dovolené. Aby byly tyto chvíle příjemné i pro vaše domácí či hospodářská zvířata, přinášíme vám několik rad.

 

Domácí mazlíčci

 

Vysoké teploty mohou zvířatům škodit, pokud je před vysokými teplotami a spalujícími slunečními paprsky dostatečně nechráníte. Psi jsou zvířata, která se v naší společnosti pohybují nejčastěji. Chodí s námi na procházky, jsou v kotci na zahradě. Dávejte mu často čistou vodu na pití, zajistěte mu dostatečný stín v kotci. Chodíte-li na procházky, omezte je na brzké ráno či na večer. To samé platí i pro kočky, které vám dělají společnost doma či na zahradě. Nenechávejte zvířatům zteplat vodu. Rychle se kazí a chutnat jim nebude. Rozhodně psa nenuťte k aktivitám v horku sportovat, aby nedošlo k jeho přehřátí. Můžete mu dopřát koupel v řece či rybníku. Nezapomeňte ani na obojek proti klíšťatům a blechám. Jedete-li na dovolenou, nikdy nenechávejte psa v přehřátém automobilu.

 

Hospodářská zvířata

Chováte-li hospodářská zvířata, pak jistě víte, že i je trápí horké letní dny. Zvířata na pastvě by měla mít dostatečný stín v podobě přístřešku, salaše, případně dostatek stromů okolo ohrady. Během největšího horka si lehnou do stínu a spokojeně budou přežvykovat. U všech těchto zvířat rovněž nezapomínejte na dostatek vody. Chováte-li koně či ovce venku, pořiďte jim alespoň plachtový přístřešek, kde se mohou ukrýt před největším sluníčkem. Co se týče koz, některé si v horku libují, další budou nespokojené. Každé zvíře je jiné, s tím je třeba počítat.  Rovněž můžete svá zvířata chránit před otravným hmyzem, ať už jde o psa, prase či koně. Existuje celá řada odpuzovačů hmyzu pro tato zvířata. Na koně si můžete pořídit speciální deky, které nepropouští UV záření a jsou chráněni před mouchami a komáry.

Nejběžnější ektoparazité u nás
KOČKA, PES , DROBNÍ SAVCI
Ektoparazit je vnější cizopasník, který žije na povrchu těla jiného organismu, tzv. hostitele. Mezi nejčastěji se vyskytující vnější parazity psů patří klíšťata, blechy, vši, všenky a komáři. Kočky trpí napadením především klíšťaty a blechami.

Klíště

V našem zeměpisném pásmu se nejčastěji vyskytuje klíště obecné, a to od jara do podzimu, s maximálním výskytem v květnu až září s tím, že nejvíce aktivní jsou na začátku a konci tohoto období. Klíště dokáže přežít bez potravy déle než rok a při sání zvětší svůj objem až 200x. Jedna samička naklade 2 500 až 4 000 vajíček! Klíšťata způsobují v místě přichycení zánětlivou reakci. Při silném napadení mohou toxiny ze slin klíštěte způsobit klíšťovou paralýzu. Klíšťata jsou také přenašeči virových, bakteriálních a parazitárních nemocí, např. lymské boreliózy a virové klíšťové encefalitidy. Zajímavým faktem je, že klíšťata infikovaná boreliemi jsou odolnější vůči nepříznivým podmínkám a mají větší energetické zásoby.

Blecha

Blecha je drobný hmyz o velikosti 3-4 mm. Samička naklade denně až 50 vajíček. Dospělé blechy se živí krví a bez potravy vydrží až 6 měsíců. Hlavním původcem zablešení, a to 98 % případů, je blecha kočičí. Blecha psí je vzácnější, ale snadněji přechází na člověka. Největším problémem při napadení blechami je alergická reakce na pokožce způsobená alergeny z bleších slin. Nejčastěji se svědivá ložiska u psů vyskytují v oblasti zad a kořene ocasu, na nohách, břichu, ve slabinách a na krku. Kočky bývají nejvíce postiženy v oblasti krku. Blecha může být mezihostitelem tasemnice, která se po pozření nakažené blechy usídlí v těle zvířete. Blecha bývá nositelem bakterií Bartonella hensalae, Salmonela spp., Staphylococcus spp. a Clostridium tetani.

Veš, Všenka

Světležlutá všenka psí se živí odlupujícími se částečkami kůže. Nesaje krev. Veš psí je bílá a saje krev. Ani jeden druh není přenosný na člověka nebo kočku. Dospělé vši se pohybují na povrchu kůže a způsobují intenzivní dráždění, pes se škrábe, čímž si může přivodit poranění kůže.

Komár

U nás žije více než 50 druhů komárů, aktivní jsou zejména v podvečer a před bouří v letních měsících. Samičky se živí krví savců i ptáků a mohou být přenašeči srdeční a podkožní červivosti (dirofilariózy). Samečci se živí rostlinnými šťávami.